Černý kašel, neboli pertuse, je bakteriální infekce dýchacích cest, která se šíří kapénkovou cestou. V posledních letech se stává závažným problémem i ve vyspělých zemích, včetně České republiky, kde je zaznamenáván nejvyšší výskyt od 60. let minulého století. Tento dramatický nárůst klade důraz na význam prevence a především očkování, které je naší nejúčinnější zbraní proti této zákeřné nemoci.
Ačkoliv černý kašel může postihnout kohokoliv, největší ohrožení představuje pro novorozence a kojence do jednoho roku věku. U těchto nejmenších dětí se nemoc často projevuje atypicky - nemusí kašlat klasickým dávivým kašlem, místo toho se u nich objevují záchvaty dušení, které mohou vést až k zástavě dechu. Každé čtvrté miminko s černým kašlem se potýká s těžkým zánětem plic, křečemi, poruchami vědomí, krvácením do kůže či mozku, což může mít fatální následky.
Alarmující je také fakt, že nejvíce nemocných osob (včetně dospělých) se v současnosti registruje ve věkové skupině 15-19 let. Ačkoliv u dospělých a starších dětí probíhá nemoc většinou mírněji, mohou být tito jedinci nevědomky přenašeči a zdrojem infekce pro neočkované kojence a novorozence.
Typickým příznakem černého kašle je úporný, dávivý kašel v záchvatech, který bývá často doprovázen zvracením. Nemocní se cítí velmi unavení. U malých dětí se navíc mohou objevit vysoké horečky, křeče a poruchy vědomí. Diagnóza se potvrzuje laboratorním testem a léčba spočívá v podávání antibiotik.
Očkování je bezkonkurenčně nejúčinnější prevencí černého kašle. V České republice je očkování proti černému kašli součástí povinného očkovacího kalendáře již od roku 1958.
Vzhledem k rostoucímu výskytu černého kašle a klesající imunitě dospělé populace se doporučuje přeočkování dospělých alespoň jednou za život. Existují však skupiny osob, pro které je toto přeočkování obzvláště důležité:
„Optimální odstup od předchozího očkování proti tetanu by měl být minimálně 4 roky, limitně nejméně 1 rok. Avšak v případě aktuální epidemiologické situace a potřeby ochrany proti pertusi je aplikace možné již za měsíce po předchozím očkování proti tetanu.'
Imunita proti černému kašli obvykle nastupuje až po druhé dávce vakcíny. Je důležité dodržovat doporučené rozestupy mezi dávkami, aby se zajistila plná a dlouhodobá ochrana. Existují kombinované vakcíny, které chrání proti záškrtu, tetanu a černému kašli (např. Adacel, Boostrix), případně i proti dětské obrně.
Očkování dětí proti černému kašli v rámci povinného očkovacího kalendáře je v České republice plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Pro dospělé, kteří se nechají přeočkovat, přispívají na očkování zdravotní pojišťovny v rámci svých preventivních programů. Doporučujeme ověřit si aktuální podmínky u své zdravotní pojišťovny.
Stejně jako každé očkování, i vakcína proti černému kašli může mít vedlejší účinky, které jsou však obvykle mírné a dočasné. Nejčastěji se jedná o lokální reakci v místě vpichu (bolest, zarudnutí, otok), únavu nebo zvýšenou teplotu. Závažné vedlejší účinky jsou velmi vzácné. Přínosy očkování pro ochranu před závažným průběhem nemoci mnohonásobně převyšují potenciální rizika.
V případě podezření na černý kašel se diagnostika provádí pomocí laboratorního testu (např. PCR z výtěru z nosohltanu nebo sérologické vyšetření krve). Neexistují spolehlivé "domácí testy" pro samodiagnostiku černého kašle.
Nárůst případů černého kašle v České republice je jasným signálem, že bychom neměli tuto nemoc podceňovat. Očkování a pravidelné přeočkování představuje nejen individuální ochranu, ale i společnou odpovědnost za zdraví celé populace, zejména těch nejzranitelnějších. Promluvte si se svým lékařem o možnostech očkování a pomozte zastavit šíření této nemoci. Včasná a dostatečná imunita je klíčem k bezpečnější budoucnosti pro naše děti i dospělé.